Pane ministře, opravdu chcete zaříznout soukromé školy?
Spread the love
V médiích se v poslední době, a to se vzrůstající tendencí, objevují články kritizující současný stav českého státního školství, jehož systém se jeví jako neudržitelný. Hlavním bodem nesouhlasu je to, že škola nejde s vývojem společnosti 21. století, že se stále soustřeďuje na předávání znalostí (které je možné získat okamžitě prostřednictvím internetu) místo rozvíjení kompetencí. Mezi další výtky patří fakt, že se ve státních školách málo rozvíjí kreativita a flexibilita žáků, že žáci nejsou připravováni do reálného života, že škola nedostatečně rozvíjí individualitu žáků, jejich potenciál a osobnost.
Iniciativa je záležitostí jednotlivců
Je logické, že v takovém kontextu se začnou objevovat snahy stávající systém reformovat. Nechci líčit černobílý obrázek, uznávám, že existují státní školy, kde se změna děje, ale je jich stále poměrně málo. Paradoxně snahy o změnu vycházejí z vlastní iniciativy a nasazení jednotlivých ředitelů a učitelů (o to chvályhodnější je jejich počínání). Proč? Protože neexistuje žádný systém, který by motivoval školy a učitele k progresivnímu zvyšování kvality výuky, dokonce není ani definován pojem kvalitní učitel, což je bod, z kterého by se mělo vycházet.
Ministr Chládek se zatím tak důležitými aspekty jako je motivace učitelů, manažerské řízení škol, rozdělení rolí a zodpovědností, vedoucími jednoznačně k zvyšování kvality výuky nezabýval, jde na to spíš teoreticky, byrokraticky, tj. bez znalosti reálného prostředí, a oklikou. Oklikou znamená, že sice vykazuje činnost (a umí ji před médii „prodat“), tato činnost však k reálnému zlepšení nevede (např. státní maturity aj.) Na mnoha školách jsme tedy stále svědky zastaralého a tíživého systému, který plíživě ubije jakýkoli zájem a tvořivost jak v žácích, tak v původně inovativních učitelích (obecně panuje spíš pocit bezmoci a rezignace).
Při bližším pohledu také zjistíme, že kabinet pracuje stylem „jedna ruka neví, co dělá druhá“. Konkrétně to znamená naprosto zásadní nesrovnalosti, vedoucí až k určité schizofrenii. Uveďme si aspoň jeden příklad. V rámcovém vzdělávacím programu se uvádí nutnost rozvíjet kompetence žáků, zavádět inovativní metody výuky, přičemž frontální výuka má být zařazena jen v míře nezbytně nutné, je třeba zavádět činnosti podporující rozvoj osobnosti žáků atd. Při takovém zadání je jasné, kdo má být pedagogem v takovém programu – člověk flexibilní, kreativní, který pracuje na svém osobnostním rozvoji, hledá nové metody a cesty. To je ta jedna ruka. A ta druhá? Ministerstvo svými předpisy, které mnohdy nezapadají do jednolité koncepce a vzájemně si protiřečí, zatěžuje pedagogy stále větší byrokracií a administrativou a dělá z nich úředníky. Je však úředník schopen předat žákům to, co se uvádí v RVP? Zlepšování kvality výuky a její modernizace je tedy v nedohlednu.
Když to nejde ve státní, jde to v alternativní škole
To už pochopili ti, kteří se rozhodli jít cestou určitých alternativ, ať už to jsou waldorfské či Montessori školy, lesní školky či jiné soukromé školy základní i střední. Zvlášť v poslední době se objevuje trend, kdy si rodiče, kteří nechtějí – z výše uvedených důvodů – dát své děti do státních škol, zakládají základní školy soukromé. Takové školy často ve své pedagogické vycházejí práci z různých pedagogických směrů, z každého se inspirují tím, co vede ke komplexnímu, holistickému rozvoji žáků, k rozvoji znalostí, kompetencí, sociální zralosti, k poznání sebe sama apod. U mnoha z takových škol vidíme, že žáci se do školy opravdu těší, což obecně neplatí o žácích státních škol (viz výzkumy). Učí se zajímavými moderními metodami, ať už je to projektové vyučování, zážitkové, činnostní učení, kooperativní či intuitivní pedagogika, rozvíjí svůj intelekt, ale i zručnost, pohybové dovednosti či umělecké cítění (např. eurytmie), být sebou i s druhými. Zkrátka „to funguje“. A radost z úspěšného projektu zastíní to, že soukromé školy jsou pod větším dozorem inspekce než státní (přesto, že vše hladce a přirozeně funguje) a státních orgánů.
Proč je nápad ministra Chládka nedomyšlený
Rodiče jsou ochotni platit školné, vynaložit na založení školy velké úsilí, protože chtějí udělat něco dobrého pro rozvoj a štěstí svého dítěte. Stát na žáka v takové soukromé škole přispívá ročně částkou, která je asi o 37 % nižší, než je částka na jednoho žáka za stejné období ve škole státní. A to nekomentujeme paradox, že rodiče dětí ze soukromých škol přispívají do státní pokladny stejně jako rodiče žáků státních škol, přestože stát pak jejich dětem platí méně. Takže tady máme kvalitní a moderní soukromé školy, které navíc stát stojí méně než často zastaralé a nepružné školy státní – a přesto si toho pan ministr neváží – a přichází s návrhem snížit těmto školám příspěvky na provozní náklady. Prý chce ušetřit 400 milionů Kč.
Nejenže si toho neváží, to asi po ministrech vlády nemůžeme chtít, on tomu ani nerozumí. Bude-li toto rozhodnutí totiž pro tyto školy likvidační, žáci těchto škol přejdou do škol státních (opravdu nezmizí, není to kolonka v tabulce s výdaji, jsou to skuteční lidé!), kde na ně stát bude muset platit mnohem víc. Takže kde je logika celého úsporného opatření? Celý návrh nemá žádné opodstatnění a kriticky smýšlejícím občanům to ukazuje jen jedno: místo toho, aby se vláda snažila činit kroky ke skutečnému a rychlému (čekáme na to už roky) zvyšování kvality výuky na státních školách, raději bude rušit každou alternativu (domácí vzdělávání na 2. stupni ZŠ), kvalitní soukromé školy či školky (ZŠ Purkrabka ve Škvorci, lesní školky aj.), aby starý a zatuchlý systém státních škol neměl konkurenci. Je možné, že si pan ministr Chládek tyto souvislosti neuvědomuje. Je nejvyšší čas, aby to napravil a své úsporné opatření domyslel do důsledků.
Související články
Zanechat komentář
Finanční dárci:
Produktová podpora:
Spolupracujeme:
19 Komentáře
Dobrý den,
pokud nesouhlasíte se snižováním dotací soukromým a církevním školám, podepište naši petici.
http://www.petice24.com/stop_kraceni_dotaci_soukromym_a_cirkevnim_kolam
Děkuji.
„Nechci líčit černobílý obrázek“ Lžete. Protože to děláte. Vytváříte protiklad kvalitních soukromých škol (bez pochybností) a zatuchých škol státních (iniciativa je záležitostí jednotlivců). V medailonku se píše, že vám záleží na zvyšování prestiže učitelského povolání. Právě teď jste toho udělala pro učitele na státních školách hodně, že? Dík.
to Zdeněk Sotolář
mám za to, že naše kolegyně neměla v úmyslu cokoli generalizovat a použila jistou literární nadsázku. Nelže, naopak má z velké části pravdu (vyhněte se prosím vašich subjektivismů). Pane kolego, jsem zvědav, jak budete učit na místo 20 studentů 50, jakmile ministrův plán položí „soukromé školství“. Další věc, z nadšením očekávám, jaká bude v následných letech úroveň žáků a studentů, kteří až doteď navštěvovali soukromé základní umělecké školy (státní mají „stopstav“) – výchova k nějakému kulturnímu povědomí, která alespoň nějak fungovala půjde do kytek. Opravdu závidím všem, kteří učí výchovné předměty (jakož i já). Opravdu velmi rychle přehodnotím, má-li cenu zůstávat ve školství banánové republiky.
Takže tady máme kvalitní a moderní soukromé školy, které navíc stát stojí méně než často zastaralé a nepružné školy státní – a přesto si toho pan ministr neváží
To není literární nadsázka, anóbrž naprosto účelová manipulace. Slůvko „často“ u zastaralých a nepružných státních škol už to nezachrání. Autorka zcela pomíjí možnost, že by i soukromé školy mohly být nekvalitní, nemoderní, zastaralé a nepružné.
Myslím, že pan Goebbels by vyjádřil s takovým článkem naprostou spokojenost…
poste.restante
drobátko přeháníte člověče – mírněte se v přirovnáních
a ano, spousty soukromých škol nesou stejný punc nekvality – což není důvodem je nechat všechny zkrachovat, nebo zestátnit.
Začnu se mírnit v přirovnáních přesně v tom okamžiku, kdy přestanou všichni demagogové a manipulátoři dávat rovnítko mezi špatnou, zastaralou výuku a veřejné, chcete-li „státní“ školy.
Už mne unavuje nechávat se neustále urážet v přímém přenosu v hlavním vysílacím čase a ve všech možných článcích „odborníků“ na vzdělávání. Kladu si jen jedinou otázku – jak takové naprosto disfunkční školství dokázalo vyprodukovat tolik a tak skvělých odborníků, kteří dnes a stále dokola píší o disfunkčním školství a neschopných učitelích.
Pokud máte jen trochu soudnosti, pak se za tento výrok omluvíte, poněvadž k této zrůdě přirovnat kohokoli, či cokoli je nadmíru nevkusné, neetické a pod úroveň i středoškolsky vzdělaného člověka. Nezávisle na výrocích kohokoli jiného.
Napsal jsem, že s článkem by vyjádřil spokojenost nacistický odborník na propagandu, manipulaci, přemalovávání bílého na černé a demagogii obecně. V kontextu mi pochopitelně nešlo o jeho nacistickou minulost, anóbrž o výše citované „profesionální kvality“. Znáte snad jiného, všeobecně známého a tudíž v komentářích přijatelného specialistu na propagandu? Pokud ano, sem s ním a já jej milerád použiju.
Pokud Vás konotace s nacismem uráží, je mi to sice líto, ale o to tady vůbec nešlo. Pakliže by se tímto komentářem cítila uražena sama autorka, jsem ochoten se jí za tuto souvislost omluvit. Nikoliv však za můj názor na celkové vyznění článku a především za urážlivé zmínky o státních školách a jejích učitelích (zde i v dřívějších článcích). Na rozdíl od kolegy Sotoláře neobviňuji autorku rovnou ze lži. Z účelové manipulace a neobjektivity ovšem ano.
Pokud se Vašich poznámek týče, chápu, že je jednodušší napadnout oponenta za styl a způsob formulace jeho názorů, nežli vznést objektivní argumenty. Zkuste i to druhé.
Znám jich hned několik, přijatelný však není žádný – nemá cenu je zmiňovat, protože většina z jejich propagandistických ideologií, vedla ke spoustě lidských tragédií a stála životy tisíců lidí. Nemám ten dojem, že by tento článek mohl mít stejný dopad – proto se mě osobně váš komentář dotýká. Naopak, jsem toho názoru, že kroky ministra Chládka k takové pohromě lidských tragédií směřují.
A jsem toho názoru, že jak na straně soukromých škol, tak na straně státních jsou obrovské nedostatky (tím neříkám, že na všech školách, znám mnoho dobrých státních, stejně jako soukromých, jenže procentuálně jich znám mnohem méně než těch podprůměrných a špatných [na obou stranách], což bude ten větší problém, především do budoucna) – nevidím tedy důvod, proč krátit plošně dotace a nechat tak tyto školy zkrachovat. Stejně tak nerozumím u státních škol něčemu takovému jako je stopstav. Raději pátrejme po tom jak se vyvarovat zhoršování situace ve vzdělávání, než se jí snažit přiblížit k „horizontu událostí“.
Výborně. Takže se už můžeme začít bavit věcně.
Myslím, že nejlépe vystihnul podstatu problému kolega Hrabáč kapský. Dovolím si citovat:
Na téma financování soukromých škol se diskutuje už 25 let. Vždy se přitom zákonitě narazí na metodologický (či „filosofický“, chcete-li) spor, zda žák soukromé školy má automatický nárok na stejnou dotaci z veřejných rozpočtů jako žák školy „státní“ (pro zjednodušení používejme tento nesprávný název, i když víme, že v drtivé většině jde o školy zřizované obcemi a kraji). Zastánci „rovného“ financování argumentují daněmi rodičů a jejich právem libovolně volit školu – tedy v podstatě považují daně jako jakési „spoření na vzdělávání“, které musí být vyplaceno každému, kdo má dítě ve školním věku. Odpůrci argumentují tím, že vzdělávání z daní garantuje stát prostřednictvím jím povinně zřizovaných škol a komu to nevyhovuje (a má na to), nechť využije školy soukromé. Zkrátka je to spor to, do jaké míry by měl stát soukromníkovi přispívat na zajištění veřejné služby. Nasmlouvanému regionálnímu dopravci stát přispívá plně, taxikářskou firmu nedotuje ani korunou. Nevyhovuje-li vám autobusová linka, jeďte taxíkem nebo vlastním vozem. Kde mezi těmito extrémy leží soukromé školy, je otázkou spíše subjektivního názoru.
Protože prostředky jsou omezené a natažených rukou hodně, vždycky v pozadí diskusí bude snaha hájit své živobytí. Kdo je závislý na existenci soukromých škol, budete je jistě hájit do krve. Zaměstnanci škol „státních“ budou logicky hájit více peněz pro sebe. Že se tyto ryze osobní zájmy budou vždy halit do „vyšších principů mravních“, je zákonité. Důležité je, aby přitom nepadaly argumenty podpásové a jednostranné.
Pokud cítíte potřebu se k tématu financování soukromých a církevních škol vyjádřit, doporučuji Vám spíše web http://www.ceskaskola.cz. Tamní články a diskuse postihují trochu více názorové spektrum společnosti, nežli dost vyhraněné články na tomto webu.
Jen Vás varuji, protože tamní diskuse bývají ostré a servítky si diskutující neberou.
viz:
http://www.ceskaskola.cz/2014/07/prectete-si-chladek-priskrti-soukrome.html
http://www.ceskaskola.cz/2014/07/josef-bilek-diskriminace-cirkevniho.html
http://www.ceskaskola.cz/2014/07/pavel-belobradek-budeme-branit-deti-na.html
Hodně jednostranný článek ve prospěch soukromých škol. Soukromé školy učí moderně, státní nikoliv, žáci ze soukromých škol chodí do školy rádi, ty ze státních nikoliv…
Tak jako jsou dobré a špatné státní školy, platí totéž o soukromých. Když vezmu například střední školy – jsou jistě velmi kvalitní soukromé školy jako třeba PORG nebo Open Gate, na druhou stranu znám řadu soukromých škol, kam chodí hlavně žáci, kteří se nedostanou na státní školy (gymnázia) nebo ti,kteří musí během studia ze státní školy odejít, protože ho kvůli požadovaným nárokům nezvládají. O tom, že by tyto školy poskytovaly žákům jakýsi nadstandard či lepší výuku, nemůže být ani řeč.
Kdo chce, může si můj názor na problematiku financování soukromých a středních škol přečíst zde:
http://nozicka.blog.idnes.cz/c/419726/Velky-humbuk-kolem-financovani-soukromych-a-cirkevnich-skol.html
„Hodně jednostranný článek“ no drobátko i ten váš pokulhává. Navíc, co se týká dotací, máte v tom drobet zmatek, tzv. soukromá škola musí prokázat (auditem, který nechá zhotovit na vlastní náklady), že dotace byly využity pouze na výuku a vzdělávání uvedeného počtu studentů a žáků. Jablka a hrušky se nesčítají, jiná množina. Školné je absurdní položka, pokud vezmeme v úvahu, že se jedná například o obor šperkař, kde použitý materiál svými náklady mnohonásobně převyšuje školné. Kde máte náklady na energie, opravy, nájem. Ona představa, že existují pouze gymnázia, navíc ta prominentní(Porg,OpenGate) je velmi prapodivná. Nemám dojem, že by některé průmyslovky nabíraly kohokoli, právě naopak mnohdy přistupují k přijímacímu řízení radikálněji. Pořád se tady školy rozdělují podle zřizovatele – namísto toho, aby se řešila jejich kvalita. Je-li státní či soukromá škola špatná, pak ať plné dotace nedostává. Znovu nevidím důvod pro rozlišení státní nestátní. Kvalitní, nekvalitní má smysl.
Pane Adamíku, mé zkušenosti ohledně toho přijímacího řízení jsou poněkud jiné. Např. u nás ve Zlínském kraji musí každý žák, který se hlásí na kteroukoliv státní střední školu zakončenou maturitou, povinně vykonat přijímací zkoušky a dokonce, aby byl přijat, musí dosáhnout určitého předem stanoveného minimálního počtu bodů. Kdežto soukromé střední školy (ať už gymnázia nebo odborné školy) žádné přijímací zkoušky zpravidla nedělají a automaticky berou každého, kdo se přihlásí.
K tomu, aby se srovnávalo podle kvality, jsem všemi deseti. Ovšem nikoliv na základě jakéhosi subjektivního hodnocení typu která škola učí moderně a která nikoliv. Když vezmu např. olympiády a odborné soutěže (třeba typu SOČ), tak v našem regionu v nich mají jednoznačnhě navrch žáci ze státních škol. Určitým měřítkem kvality (nikoliv samozřejmě jediným) by pak mohly být výsledky jednotlivých škol u státních maturit. Zde je mi trochu záhadou, proč se nikdy nezveřejní, jak u nich dopadly soukromé školy v porovnání se státními.
Co je to moderní? V tom se shodujeme, jsou učitelé, kteří si vystačí s křídou a jejich hodiny jsou atraktivní i pro dnešní studenty. SOČ a olimpiády nepovažuji za měřítko kvality školy, nýbrž studentů/žáků takový ústav navštěvujících. Přeci nechceme upírat právo na kvalitní vzdělání těm, kteří mají pro studium menší nadání, potřebují spíše více času na pochopení a porozumění látce, anebo mají špatné rodinné podmínky pro studium (což se nerovná finančnímu zázemí). Proč je nutné přijímací řízení? Tím jste sám poukázal na nevěrohodnost výsledků ve většině případů státních základních škol – zřejmě je výpovědní hodnota vysvědčení nulová? Jestli si své studenty dokáží propasírovat k maturitám s hodnocením dostatečný a maturitu korektně udělají, nepovažuji takovou školu za špatnou.
Pane Adamíku, jste skvělý demagog… „SOČ a olimpiády nepovažuji za měřítko kvality školy, nýbrž studentů/žáků takový ústav navštěvujících.“ To jako myslíte, že na soutěže typu SOČ nebo olympiád (mimochodem, píše se tam po l tvrdé y…) žáky či studenty jejich učitelé nepřipravují? Takže úspěch v takové soutěži je nejenom zásluhou samotného žáka, ale i učitelů, kteří ho učí – tedy celé školy jako takové.
Smysl toho přijímacího řízení je prostý – tím, že je stanovena minimální hranice, eliminuje se, aby nebyl k maturitnímu studiu přijat žák, který k jeho zvládnutí nemá reálné předpoklady. K známkám na vysvědčení se samozřejmě přihlíží také, ale tady je riziko v tom, že trojkař z jedné školy může mít lepší znalosti než jedničkář z druhé školy – proto mají větší váhu přijímací zkoušky.
Demagogie (z řeckého δημος, démos = „lid“ + αγωγος agógos = „vůdce“) je v moderní době působivé a klamné řečnické vystupování, využívané k získání vlivu, politické podpory a moci. Místo věcného zdůvodňování působí hlavně na předsudky a emoce posluchačů, k čemuž slouží polopravdy, překroucené argumenty, logické klamy, falešné sliby, vyvolávání strachu a podobně. Tolik definice vašeho nařčení.
Pane kolego o žádnou moc, ani vliv neusiluji (neprezentoval bych se na tomto webu), už vůbec ne o politickou (ani směrovanou ke školství). Četl jsem si váš článek, který je naprosto zavádějící a pramenící z jakési obskurní představy o školství. Místo zaměření se na mé foremné překlepy, byste mohl věnovat větší pozornost obsahu a nedělal z něj paskvil.
Vaše škola zajisté posílá na olympiády veškeré osazenstvo, pak vám gratuluji k úspěchu, protože jste zřejmě jediná škola na světě, mající v lavicích 100% geniálních studijních typů. Tito studenti po dokončení vaší školy směřují rovnou na VŠ, nebo do výzkumných ústavů? Vy považujete za měřítko kvality školy, úspěch studentů v soutěžích (vybraných nejlepších jedinců)? V tom případě jsme zřejmě národ nejlepších tenistů na světě a zanechávám výuky výchov, jdu hrát či trénovat tenis.
„Dobrý člověk je učitelem horšího, horší člověk je materiálem člověka dobrého. Ten, kdo si neváží svého učitele anebo nemá rád materiál, s kterým pracuje, dopouští se chyby.“ Lao-c´
Pane Adamíku, jste skutečně skvělý demagog a proto je Vás ve školství škoda. Nechcete to zkusit třeba v politice? 🙂
Skutečně nechci, ale vidím, že je to spíše vaše směřování (soudě dle vašeho blogu, který jste sem namísto věcného zdůvodnění podstrčil, jako „relevantní argumentaci“).
Vidím, že vás invektivy neopouštějí, proto vás nebudu nadále rušit v rozjímání nad nimi.
„Plodit a nevlastnit, tvořit a nepodržovat, vést a neovládat, tomu se říká hluboký život.“ Lao-c
Tak byla by to škoda, protože některé střední i vysoké školy nabízí v soukromém sektoru vyšší stupeň individuálního studia, např. vso – já jsem absolvent a našel jsem hned uplatnění http://www.vso.cz/